Pravidelný pohyb je důležitý během celého života, přičemž jeho význam věkem roste. Jak uvedl profesionální trenér Ľuboš Gsch, ve vyšším věku je trénink nejlepším prostředkem, jak zpomalit stárnutí.
Trénink ve starším věku je důležitý.
\“V dospělosti prodlužuje pravidelný trénink produktivní věk v dobré kondici a navíc plní výrazně roli psychohygieny,\“ vysvětlil odborník s tím, že v dětství vyplývá potřeba pravidelného pohybu z důvodu správného fyzického rozvoje, přičemž trénink ve značné míře formuje i psychiku člověka.
Právě psychické nastavení a tzv. morálně-volové vlastnosti, jako například disciplína jsou důležitými faktory pro fyzickou aktivitu ve vyšším věku. „Lidé se mohou hýbat a mají na to prostředky. Protože však nebyli naučeni se hýbat v mládí, jen velmi zřídka se jim podaří rozhýbat v pozdějším věku,“ přiblížil.
Podle něj čím více člověk trénoval v mládí a dospělosti, tím později je třeba s ním (v tréninku) zacházet jako se starým. Většina tzn. antiagingových programů uvádí věk stárnutí v rozmezí 50 až 60 let. Podle trenéra však vyšší věk nebo stáří nejsou otázkou konkrétního čísla. \“Tím nejdůležitějším ukazatelem je aktuální stav, ať už zdravotní nebo mentální,\“ konstatoval odborník.
Výhodou tréninku a cvičení ve vyšším věku je podle něj vyspělost, neboť lidé v tomto věku už chápou, že různé tipy a triky většinou nestojí ani za povšimnutí. „Tím, že nemusíme zkoušet novinky, ušetříme spoustu času a energie. A pokud jsou čas a energie investovány do správného a systematického tréninku, výsledkem jsou změny těla, kondice a skvělý pocit ze sebe samého,“ doplnil Gsch.
Jistá forma pohybu či tréninku je podle něj důležitá během celého života. „Jako optimální způsob se ve více ohledech ukazuje silový/fyzický trénink,“ upřesnil. Náročnost samotného tréninku nemusí být vysoká, jedná se spíše o pravidelnou a systematickou aktivitu zatěžující centrální nervový systém. „Jakési pravidelné stimulování organismu. Tento stimul má za následek vitalitu a funkčnost,“ doplnil trenér.
