Proč selháváme při tomto druhu diety?

Moderní způsob hubnutí, který může vymknout z rukou. Přerušovaná hladovka dokáže přispět k rychlému úbytku tukových zásob. Začátečníci se však při ní dopouštějí několika chyb. Výsledkem tak není shazování, ale nabírání kilogramů.

Dieta se tak mění ke konzumaci mastných, sladkých a slaných jídel.
Stojí to trochu nervů

Přerušovaný půst známý také pod anglickým názvem intermittent fasting si získává oblibu po celém světě. Za relativně krátkou dobu slibuje slušné výsledky při redukci tělesné hmotnosti. Funguje iv těch případech, kdy nemáme na cvičení příliš času. Mnozí sportovci oceňují tento druh diety při spalování „posledních“ zbytků podkožního tuku. Jedním dechem však dodávají, že přerušovaná hladovka není kvůli slabé povaze. Spojuje se s napětím, podrážděností a úzkostí, byť jen na jejím začátku.

Dietní program je náročný na dodržování

Jeho podstatou je půst, který se v podstatě na určitou dobu přeruší jedením. V praxi to znamená, že den se rozdělí do dvou částí. První, šestnáctihodinová část, je určena pro půst, pití vody a maximální kávy či čaje bez cukru. Druhá, osmihodinová, je věnována konzumaci jídla. Odbornice na výživu Mandy Enright se věnuje přerušovanému půstu již několik let a stále se potýká s chybami při držení tohoto typu diety. Jak vysvětluje, největší chybou je začínat hubnutí dlouhým šestnáctihodinovým oknem.

Raději kratší půst

Většina lidí pociťuje v tomto období silný hlad a v době takzvaného hodování si tak dopřeje i jídlo, které nepatří do zdravého stravování. Násilné odpírání si jídla po většinu dne přirovnává k jinému extrému. Tělo mučíme asi takovým způsobem, jak bychom v této době nešli na toaletu. Základním řešením tohoto problému je přizpůsobení si přerušovaného půstu přesně na míru. „Vždy doporučuji začít s dvanáctihodinovým oknem a můžete si jej potom přizpůsobit podle pocitu hladu a úrovně energie,“ přesvědčuje Mandy Enright. Část diety, která je určena konzumaci jídla, se tak rozšíří o několik hodin. V tomto delším okně si můžeme dopřát více než jen dvě hlavní jídla, která jsou běžná při intermittent fasting.

t
Nejde o obžerství, ale o zasycení

Další chybou, či spíše mýtem při přerušovaném půstu je to, že po hladovce si můžeme dopřát jakékoli jídlo. Dieta se tak mění ke konzumaci mastných, sladkých a slaných jídel ve večerních hodinách. V takovém případě si to odnese zejména zažívací systém, což se projevuje nadýmáním, zácpou, průjmem nebo bolestmi břicha. Takzvané hodovací okno patří jen zdravým potravinám, ve kterých nesmí chybět bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a minerální látky.

Které živiny tedy potřebujeme?

Bílkoviny známé také jako proteiny získáváme tradičně z libového kuřecího, krůtího, ale i králičího masa. Výborným zdrojem bílkovin jsou také mléčné výrobky a vajíčka. Truchnit nemusí ani vegetariáni, kteří si mohou maso nahradit sójou, luštěninami, ořechy a semeny rostlin. Přestože sacharidy jsou strašákem více diet, opak je pravdou. Bez dostatečného přísunu těchto makroživin by bylo tělo bez energie. Samozřejmě k sacharidům patří i cukry, které se nacházejí v koláčích a zákuscích. Z hlediska zdravé výživy spíše oceníme sacharidy z celozrnné mouky, pečiva, hnědé rýže, těstovin a brambor. Zmíněné potraviny obsahují kromě toho i dostatečné množství vlákniny, která zjednodušeně řečeno brzdí uvolňování cukru do krve. Z praktického hlediska tak máme stále vyrovnané hladiny energie. Do přerušovaného půstu zařazujeme také tuky z kategorie omega-3 mastných kyselin, které najdeme v mastných mořských rybách.